Vážení čitatelia,
predstavujeme vám praktickú publikáciu Dohody o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru od známeho autora Jozefa Tomana, ktorá je určená predovšetkým mzdovým účtovníkom, personalistom, zamestnávateľom a širokej odbornej verejnosti. Na aké účely možno dohody použiť a ako riešiť problémy v prípade už uzavretých dohôd? Odpovede na tieto a na mnohé ďalšie otázky publikácia prináša. Obsahuje praktické príklady, judikáty a komentáre k odborným pojmom. Ako malú „ochutnávku“ uverejňujeme ukážku, ktorá je upravená a krátená. Ak vás problematika zaujala, môžete si knihu objednať v záložke e-shop na stránkach www.wolterskluwer.sk
Zákon č. 311/2001 Z. z. Zákonník práce v z. n. p. (ďalej len „ZP“) rozlišuje tri druhy dohôd o prácach vykonávaných mimo pracovného pomeru:
- dohoda o pracovnej činnosti,
- dohoda o brigádnickej práci študentov:
- ich jednotiacim kritériom je druhová činnosť – opakujúci sa charakter práce (príležitostnej povahy),
- odlišujúcim kritériom je „osobný status“ pre uzatvorenie dohody o brigádnickej práci študentov,
- dohoda o vykonaní práce:
- je zameraná na prácu vymedzenú výsledkom (t. j., nie na druhovo sa opakujúcu prácu, ale prácu, ktorá spočíva v dosiahnutí určeného výsledku, napr. natretie plotu na objekte zamestnávateľa do 10 dní – ukončením natierania je ukončený aj výkon práce, ktorý sa už neopakuje; ak však ide napr. o spoločnosť, ktorá natiera ploty, ide o pravidelne sa opakujúci výkon práce a spravidla nejde o jednorazový výkon práce).
Judikát súdu R 27/1980
Takto sa ešte bývalý Najvyšší súd (NS) ČSR vyjadril k otázke uzatvárania dohôd – niektoré zo záverov už boli časom (zmenou politického režimu, právnej úpravy) prekonané.
„Uzavíraní dohod o pracovní činnosti a o provedení práce a jejich rozlišení navzájem i ve vztahu k pracovnímu poměru“
Dohody o pracovní činnosti lze uzavírat k provádění opětující se pracovní činnosti, při níž průměrná doba skutečného výkonu práce nepřesahuje polovinu stanovené týdenní pracovní doby (u prací sezónní povahy stanovené týdenní pracovní dobu) a která je ve sjednaném rozsahu vykonávaná buď;
a) nepravidelně podle časových možností pracovníka, nebo
b) pravidelně, avšak za takových provozních podmínek, že z hlediska zájmů společnosti bylo pro organizaci neúčelné a nehospodárné, aby výkon této činnosti soustavně řídila, sledovala její provádění a kontrolovala dodržování stanovené pracovní doby (§ 232 odst. 2 zák. práce).
Dohody o provedení práce lze uzavírat jen k provedení ojedinělého určitého pracovního úkolu vymezeného výsledkem práce, který nelze zajistit pracovníky organizace v rámci jejích povinností v pracovním poměru buď proto, že tento úkol nevyplývá z běžné činnosti, nebo proto, že to výjimečně vyžaduje povaha takového úkolu (§ 232 odst. 3 zák. práce).
V praxi může být rozlišení dohody o pracovní činnosti od dohody o provedení práce někdy obtížné, neboť na jedné straně každá opětovaná činnost se skládá z řady ojedinělých pracovních úkolů a naopak pod ojedinělého pracovního úkolů lze často zahrnout celou řadu opakujících se činností nebo ojedinělých úkolů, které jsou součástí celkového ojedinělého úkolu většího rozsahu.
V judikáte R 27/1980 NS ČR popísal aj vtedajšiu rozhodovaciu prax súdov:
K pochybení… došlo ve věci zn. 21 C 3/79 obvodního soudu Praha 1, v níž byla uzavřena dohoda o provedení práce na topičské práce po dobu od 4. 1. 1978 do 31. 1. 1978. Vzhledem k tomu, že šlo o opětující se činnost pro určitou vymezenou dobu, měla být správně uzavřena dohoda o pracovní činnosti.
Ve věci sp. zn. 4 C 19/79 okresního soudu v Semilech byla správně uzavřena mezi organiza